V rámci svého turné zavítaly tyto kapely i do Vyškova, tedy domovského města DARK GAMBALLE. Byla to již jejich třetí zastávka a podle jejich vlastních slov také prozatím nejúspěšnější.

Koncert začal téměř přesně vystoupením první z trojice kapel – SACROSANCTUM z Kroměříže. Musím se přiznat, že jejich muziku jsem neznal a tak jsem byl vcelku zvědav, co že to na mě chystají. Nutno říct, že jsem byl příjemně překvapen. Jejich vystoupení zpočátku příliš pozornosti posluchačů nepřitahovalo, což naznačovalo i ticho, které se rozprostřelo prořídlým klubem, do kterého zpěvák suše poznamenal: „Díky!“ Nicméně následující skladby si přece jen vynutily poslech všech zúčastněných a tak to konečně začalo vypadat jako na koncertě a ne na nějakém karakoke. Hudba samotná pokrývala širší spektrum metalových stylů, ale přeci jen největší zastoupení měl doom a gothic. Poklidnější melodické party často přerušované řevem zpěváka Tomáše (zpívá i čistě!), podkreslené vysokým čistým hláskem krásné zpěvačky Zuzany, jako vystřiženým z Forgotten Silence. Instrumentálně dobře odvedená práce ke konci už i nažhavila pár jedinců tak, že se začali pohupovat v rytmu. Příjemné naladění před bouří jež měla následovat v podobě setů BETHRAYER a DARK GAMBALLE.

Po nezbytném přezvučení nástrojů se ke slovu konečně dostali BETHRAYER. Musím se přiznat, že jsem je viděl již mnohokrát, a tak jsem byl zvědavý, jaký je jejich nový materiál, který již tak dlouho ve studiu vylepšují. Hned první píseň ukázala směr. Kdybych měl zakryté oči, myslím, že bych se musel hodně přesvědčovat, že to nejsou KoRn. Hned v prvních taktech se ozval šílený, rozpolcený hlas, který známe spíše od Johnathana Davise z KoRn (např. Good God). Chlapci vsadili více na „skákavé“ pasáže a podle reakce publika nemohli udělat líp. Už dosti zaplněný klub jasně naznačoval – přátelé, tudy! Naefektované sedmistrunky tvořili šílené melodie a harmonie jednu za druhou, doplňované brumlavými basovými linkami. Dav se dostal do moci těchhle týpků z Kojetína a očividně si to užíval. Výborný set.

A pak už vyšla řada na DARK GAMBALLE, kteří před svým publikem připravili pro své fandy menší překvapení. Kdo věděl, že z kapely odešel Catch a přišli dvě nové tváře (bohužel jsem v tom rámusu nepostřehl jména, ale myslím, že o nich ještě uslyšíme), musel být překvapen, když se na postu jedné z kytar objevil Svaťa Suchomel z Bethrayer. Až po vysvětlení DeSeda jsme se dověděli, že jeden z kytaristů „je v jednotce rychlého nasazení a právě se někde zasahuje“ a že „jsme si půjčili Svaťu z Bethrayer“ bylo všechno jasné. Kluci z Gamballe odehrály výborný set složený především z pecek z aktuálního alba Merizo Nanen (Můry, Proti větru, Plochy ze dvou skel, Detzen Digimeno, Maer Sofiz Maer Torez, ...), mezi které zašili i pár starších kousků (jako např. Strange Pain). A samozřejmě nesmí chybět kultovní song „Svět se posral“, který uzavíral vystoupení. Ale když se ani po děkovačce muzikanti nezačali „svlékat“ ze svých nástrojů, bystrému fanouškovi bylo jasné, že se bude pokračovat. Pro velký úspěch jsme si zopákli Můry a Tatadada Tada Datada. Po odeznění posledních tónů se tentokrát hudebníci svlékat začali a tak nezbývalo než poděkovat a smířit se s koncem. Někteří to vzali doslova, a tak se sálem neslo fotbalové „Hoši děkujem!“

Zvuk po celou dobu koncertu všech kapel byl naprosto precizní, jakby taky ne, když za mixážním pultem nestál nikdo jiný než Staňa Valášek. Jinými slovy, koncert stál za to, kdo nebyl, může jen litovat. Nic víc s tím už stejně nenadělá!

-Článek neprošel redakční úpravou.-